Vyučovací proces v ZŠ při nemocnicích

Abstract

Článek se zabývá vyučovacím procesem ve škole při nemocnici, neboť výchova a vyučování ve škole při nemocnici není samostatným a neodvislým procesem, nýbrž je součástí procesu léčebného. Řeší se zde navázání osobního kontaktu s nemocným dítétem jako nutné východisko každé učebně výchovné práce na dětském lůžkovém oddělení, dále potřebnost spolupráce učitele ve škole při nemocnici s kmenovou školou žáka a organizace vyučování hospitalizovaných žáků. Stěžejní pozornost je věnována didaktice hospitalizovaných dětí - teorii vzdělání, tj. nutné úpravě obsahu a rozsahu učiva s ohledem na žákův zdravotní stav a na to, jak dlouho je žákovi ošetřujícím lékařem povoleno účastnit se vyučování. Poukazuje se zde na možnost s ohledem na nově zavedené ŠVP - vhodně začlenit do vzdělávací oblasti Člověk a jeho zdraví i vysvětlování podstaty onemocnění dětí, léčebných zákroků a procedur, kterým se dítě během pobytu v nemocnici podrobuje. V teorii vyučování hospitalizovaných žáků se autorka zabývá tím, jaké vyučovací metody, formy a prostředky se jeví jako nejvhodnější pro potřeby vyučování žáků v nemocničním prostředí a vlastní strukturou vyučovacího procesu ve škole při nemocnici: zvláštnostmi didaktických metod u hospitalizovaných žáků - motivačních, expozičních se zaměřením na didaktické pomůcky, fixačních a rolí samostatné práce a klasifikací nemocných žáků včetně jejich sebehodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, že od r. 1990 byly v ČR vydány pouze dvě publikace zabývající se pedagogickou podporou hospitalizovaných dětí (Plevová 1997 a Valenta 2003) a články zabývající se výchovou a vzděláváním ve škole při nemocnici se objevují jen sporadicky, bylo nutno navázat na články staršího data - ze 60. a 70. let 20. století.