Specifika tělesné výchovy žáků s tělesným a kombinovaným postižením v podmínkách speciálního vzdělávání

Abstract

Plánování a samotná realizace tělesné výchovy žáků s tělesným postižením vyžaduje v mnoha oblastech jiné podmínky než u běžné populace. Tyto podmínky jsou dány charakterem a stupněm postiženi či znevýhodnění žäka. V kontextu speciálního školství hovoříme o žácích s tělesným postižením, u kterých se většinou k jejich somatickému postižení přidružily i další problémy komplikující možnost integrace do běžného typu škol. Jedná se především o kombinaci tělesného postižení s různým stupněm mentálního postižení, smyslovými vadami či jinými zdravotními komplikacemi. Jde o velmi heterogenní skupinu žáků, u nichž plnění konceptu vzdělávacího oboru Tělesná výchova klade velmi vysoké nároky jak na odborné kompetence učitele, tak i na samotné podmínky školy (Šicová, 2007; Spurná, 2008). Analýzou současného stavu školní tělesné výchovy žáků s tělesným postižením v podmínkách speciálních škol se zabývala pilotní studie, která byla použita na šesti školách vzdělávajících žáky s tělesným a kombinovaným postižením. Prostřednictvím vedeného rozhovoru s učiteli tělesné výchovy na oslovených školách bylo snahou získat informace o hlavních čtyřech didaktických prvcích ovlivňujících průběh hodin tělesné výchovy: kurikulum, žák, učitel, materiální a prostorové podmínky.